neděle 23. listopadu 2008

Dodělávky

Poměr hotových a nehotových věcí se pomaličku mění, i když není vždycky zřejmé, kterým směrem. Za poslední týden se pohnulo několik věcí. Dohnali jsme instalatéra. Už jsme měli kontakt na náhradního; minulé pondělí jsem si řekl, že mu ještě dám poslední šanci (asi dvacátou v pořadí), kupodivu jakoby to vytušil, slíbil že přijde v úterý odpoledne a opravdu přišel. Odvzdušnit topení sice odmítl, že to prý zvládnu sám, ale namontoval baterii v kuchyni (mezitím si odběhl nakoupit nějaké hadičky, že prý tam nemáme dost dlouhé), a jal se sestavovat odpad z dřezu a z myčky. Čekali jsme, že to celé bude záležitost na půl hodiny, včetně toho odvzdušnění, ale člověk míní... Hanka nakonec nevydržela a vzdálila se, abychom nenechávali Martina pořád samotného. Já jsem tam trčel, nic pořádného jsem nedělal, protože jsem pořád měl pocit, že už to musí být každou chvíli hotové a že nestojí za to něco většího začínat.
Po dvou hodinách mi zvědavost nedala a šel jsem se podívat blíž, co to tam ten pán kutí. Když mě viděl, hned se do mě pustil, co jsme to koupili za dřez, že z těch dílů, co u toho byly, se odpad nedá poskládat. Bylo to legrační, těch součástek bylo asi 10 a strejda je postupně bral do ruky v náhodném pořadí, brumlal si něco pod fousy a pokoušel se najít kombinaci, která by tam pasovala. Z pohledu kombinatoriky zajímavá úloha. Podle obrázku v návodu sice měly být použity všechny díly, každý právě jednou a v pevně daném pořadí, takže by nemělo být co řešit. Jenže on tvrdil, že podle návodu to nejde, že jsou tam proti sobě prvky s kónickým zakončením, které měly být spojeny převlečnou maticí s těsněním, ale že to těsnění tam nebude držet a bude to protékat. Možná měl pravdu, ale zjevně nebyl schopen nic jiného vymyslet. Protože návodu nevěřil a očividně nebyl přesvědčen, že použije všechny díly, které jsou k dispozici, měl docela těžkou úlohu: zkoušel vlastně variace od pětičlenných skupin z 10 prvků až po desetičlenné, tj. po permutaci nad 10 prvky, která samotná skýtá 10! možností, což je bratru víc jak tři milióny. Jako zkušený řešitel rovnou eliminoval ty, které nedávaly smysl, a těch pár tisíc, co se opravdu daly smontovat, už měl za ty tři hodiny práce vyzkoušené každou hned několikrát. A pořád nic. Donutil jsem ho ať to složí podle návodu, což udělal, zanadával, že to takhle nejde, a hned to znovu rozebral. Znovu jsem ho donutil, aby to složil, že chci vidět proč to nejde. Dostával se na pokraj záchvatu zuřivosti, prý to nepůjde, protože je to moc vysoké a když zapojí odtok z myčky do odtoku z dřezu podle plánku, bude si to přisávat vzduch a poteče to, blablabla, vůbec jsem nepochopil, jestli to fakt má zmáknuté, nebo jenom něco blábolí, aby neztratil kredit. Během pár vteřin to celé sešrouboval, vychrlil hromadu nadávek a zase to roušrouboval, a jak se dostával do varu, popadl náhodně pár trubek co mu zrovna padly do ruky, sešrouboval je, ponořil se pod dřez a najednou to bylo připojené - po třech a půl hodinách beznaděje mu na to stačilo 30 vteřin. Z čehož plyne poučení, že vztek může být někdy užitečným pomocníkem.

Ve čtvrtek nám přišli dodělat vnitřní parapety a žaluzie. Ne že by bylo jednoduché je k nám dostat. Původně, když nám dělali okna, říkal jejich šéf (jak už jsem onehdy zmínil, má příznačné jméno: Job), že stačí zavolat tak 2-3 dny dopředu, je to práce na 2 hodinky, takže se to lehko někam vmáčkne. Hanka mu zavolala, ale prý zrovna nemohl a slíbil, že večer zavolá zpátky a domluví se. Samozřejmě nezavolal. A tak se to opakovalo i podruhé, potřetí, až nakonec se Hanka odmítla nechat odbýt a podařilo se jí z něho vymáčknout termín. Ve čtvrtek kolem druhé opravdu přijeli. Sice ne pan Job osobně, ale dva klučinové, kteří skoro neuměli česky. Hanka tipovala Ukrajince, já bych spíš hádal nějaké Makedonce nebo Bulhary, to čím se dohadovali spolu, znělo hodně exoticky. Byli slušní, když viděli že už máme položené plovoucí podlahy, zuli si boty. To ale neměli dělat, v tu chvíli to bylo v celém domě jak v plynové komoře. Začal jsem otvírat okna abych vyvětral, bylo mi to sice trochu trapné, ale smrt udušením by byla větší zlo. Kluci se do toho pustili s vervou, ale asi toho zatím moc nenamontovali, protože jim chyběl ten správný grif. Po dvou hodinách ještě neměli všechny žaluzie, na parapety zatím vůbec nesáhli. Když v půl páté skončili s žaluziemi, oznámili že jdou "na pět chvilek" ven. Nevěděl jsem, jakou časovou jednotku představuje chvilka, jenom jsem doufal, že to není den. Naštěstí se ukázalo, že jde zřejmě o ekvivalent minuty, takže dvacet minut před pátou se znovu chutě pustili do díla. Kolem šesté byli hotovi s parapety, akorát mě dostali, když po mně chtěli nějaké cihly. Prý že se parapety musí zatížit, aby se neprohnuly. Vysvětloval to spíš rukama a nohama, než slovy. Když jsem řekl, že cihly opravdu nemám, napadlo je, jestli nemám "lažbu". Hrdý na své překladatelské schopnosti, odvětil jsem, že dlažbu mám, a nanosil jsem jim hromadu dlaždic. Tam, kde nevystačily dlaždice, šikovně použili kyblík naplněný vodou. Už se chystali k odchodu, když jsem jim připomněl ještě sítě proti hmyzu. Zatvářili se znechuceně, ale nic neřekli a začali sítě vybalovat. Pár jich zasadili (jak se ukázalo, zvládli bychom to sami, ale to jsme předem nevěděli), a pak mě zavolali, ať se přijdu podívat. Síť, co měl jeden z nich v ruce, byla asi o 20 cm vyšší, než příslušné okno. Ukázalo se, že 6 sítí vůbec nepasuje do našich oken. Asi abychom si nemysleli, že svět je příliš jednoduchý. Kluci se dekovali, že s tím nechtějí mít nic společného. Oznámili jsme to telefonicky panu Jobovi, prý se na to přijde příští týden podívat osobně. Tak schválně.
Do třetice tento týden pracovali také montéři kuchyňští. Pan Hercík se sám ozval v sobotu v poledne, že by tak za 20 minut přijel dodělat ten barový pult a lišty. Fakt přišel a máme hotovo.
Aby to nevypadalo tento týden na samá pozitiva, pár věcí se taky nepodařilo. Lenc slíbil, že do pátku udělá v ložnici vestavnou skříň, ale kde nic tu nic. Elektrikář slíbil, že se zastaví ve čtvrtek a dodělá datové rozvody, ale kde nic tu nic. Volal jsem mu (nikoli poprvé), hrozně se omlouval že mu to nevyšlo a že přijde v sobotu. Výsledek stejný, kde nikdo tu nikdo. Pustil jsem se do dokončení datových rozvodů sám (na půdě volně visící kabely nacvakávám do zásuvek, ze kterých to půjde do routeru), ale jde mi to jak psovi pastva. Ještě to bude napínavý, jestli do stěhování budeme mít funkční internet.
Zítra měli podle smlouvy nastoupit na střechu, ale to by mě překvapilo, kdyby něco začalo podle dohodnutého termínu. Zdá se, že čeští podnikatelé, alespoň ti z oboru stavebictví, chodí včas a dodržují termíny pouze před podpisem smlouvy, případně před úhradou první zálohové faktury. Pak už to není potřeba. Ale nevadí, stejně je venku hnusně - sněží, občas prší, fouká vítr, moc by se nám nelíbilo, kdyby teď někdo přišel, že nám jde rozebrat střechu.
Uvidíme, příští týden bude vydatný, do úterka by měla být ta skříň, v úterý by měli přijít instalovat dveře, možná se ozve i pokrývač, a v neděli se stěhujeme! Odřekli jsme původně dohodnutou stěhovací firmu, co byla domluvená na sobotu. Zdála se nám drahá, tak Hanka zkusila přes internet zadat poptávku, našla se jedna z Kojetic, o dva tisíce levnější, ale museli jsme to posunout ze soboty na neděli. Martin byl zklamanej, tak jsem mu slíbil, že pokud bude fit (teď zrovna moc není), může tam ze soboty na neděli přespat ve spacáku.
Konec reportáže, ta příští už bude závěrečná, aspoň doufám.

čtvrtek 13. listopadu 2008

Tady je pár fotek...

... a postupně sem ještě něco přidám

pracně dovlečená krbová kamna



zatím jediný kus nábytku - vybavení "tělocvičny"


kuchyň těsně před dokončením


průhled z obýváku na zahradu, vlevo zazděný nový komínový průduch



pohled z ulice (z téhle strany to už vypadá hotově)

pátek 7. listopadu 2008

Blížíme se ke konci!

a to hlavně se silami :-)
Domek sice už nabývá rysy obyvatelnosti, ale čím víc je hotovo, tím víc se ukazuje, co ještě všechno chybí. Postupně přehodnocujeme, co zvládneme sami, a doobjednáváme další služby, abychom stihli termín konec listopadu (malování, podlahy).
Pro představu, co už je:
zvenku zateplení ze dvou stran (zbytek se bude řešit až příští rok s přístavbou verandy-snad...), vykopaná jáma kolem ze 3 stran, obloženo nopovou fólií a zasypáno štěrkem. Uvnitř vybourané podlahy v přízemí, položeny fólie proti vlhkosti, zateplení 5 cm polystyrénu a beton. V podlahách a stěnách jsou kompletně nové rozvody vody, plynu, topení, elektřiny a i nějaké televizní a datové kabely, nakolik funkční, to se teprve ukáže. Dole na chodbě, v kuchyni, v koupelně sprcháči a na záchodech je dlažba a (kromě kuchyně) i obklady na stěnách. Jsou osazená umyvadla, vany, baterie a odpady. Je smontovaná kuchyňská linka, i když ne úplně (k barovému pultu měla být noha, ale v dodávce byla jenom trubka, která se nedala nijak upevnit - prý chyba dodavatele, předáno k reklamaci, pultík čeká opřený o zeď; mimochodem, linku nám montoval předchozí majitel domku, jaká náhodička :-))
Dnes bude i vymalováno (kuchyň a koupelny vlastnoručně, zbytek od profíka - včera začal a dneska to dokončuje, mně ta kuchyň s koupelnami trvala dva víkendy).
A co ještě chybí:
podlahy (máme slíbeno na příští týden), dokončení kuchyně (dokachlíkování, osazení baterie, odpady, zapojení myčky, zapojení varné desky, osvětlení, barový pultík a lišty kolem pracovní desky), osvětlení (kromě koupelen nám všude trčí ze zdi jen dráty s žárovkami), přivedení TV signálu a internetu ("rozvodna" bude na půdě - taková změť kabelů se hned tak nevidí, tak nevím, strukturovaná kabeláž by byla dražší než nová střechy, tak asi radši skousneme ten bordel). Když jsme u střechy, možná se taky ještě letos stihne vyměnit, ale asi až po našem nastěhování, snad nám nenaprší ani nenasněží na hlavu. Se střechou samozřejmě okapy, pak i hromosvod (teď máme na střeše takový železný stožár pro upevnění antény, široko daleko nejvyšší bod, ideální jako terč pro blesk. Uzemněné to není, a až od toho povedou dráty do počítačů a televizí, nechtěl bych vidět co by to udělalo, kdyby tam ten blesk prásknul.
Dále budeme po umytí oken volat firmu, co nám montovala okna, aby přišli dodělat parapety, žaluzie a sítě proti hmyzu. A když to dobře půjde, na konci listopadu nám přijdou udělat vnitřní dveře (zatím máme všude jenom díry).
Vynořují se hromady dalších problémů a problémků - třeba předevčírem volali podlaháři (ještě před malířem si stěrkovali podlahy, aby ty čisté stěny zase nezašpinili), že prý nám někde teče voda. Protože jsme to měli zprostředkovaně přes jejich šéfa, který tam sám nebyl, nedokázali jsme určit místo, kde to viděli. Večer jsme tam napustili vanu a pak vypustili, roztočili jsme kohoutky u umyvadel, několikrát jsme spláchli všechny tři záchody, ale voda nikde. Tak doufáme, že to byl planý poplach, i když pochybnosti pořád hlodají. Další problém nastal s kotlem, topenář ho původně zprovoznil napřímo (má na sobě jednoduchý ovládací panel), ale prý nám elektrikář dá na zeď termostat, který umožní komforntější ovládání. Elektrikář termostat namontoval, ale nezapojil, že to musí topenář. Ten ho taky nezapojil, že to musí udělat revizní technik, který stejně musí přijít udělat revizi kotle a potvrdit záruční list. Po dvou týdnech slibování (asi šestkrát obligántní "dneska večer se zastavím") se technik opravdu ukázal, zapojil termostat, chvíli kotel testoval s nějakým přístrojem, pak tam něco namačkal a něco k tomu povídal, mluvil snad česky ale vůbec jsem mu nerozuměl. Druhý den mi volala Hanka, že je v domečku a že je tam zima. Kotel ne a ne topit. Já jsem zrovna musel do práce, tak jsem to nechal na ní. Volala toho revizáka, ale dovolala se jeho tátovi. Ten jí slíbil, že se jí ozve syn, tak tam chudák čekala a čekala a nic se nedělo. Nakonec zavolala znovu starému pánovi, že tam čeká jak pitomec, a starý pán kupodivu neporadil, aby čekala jinak, ale slíbil že tedy přijede z Mělníka osobně. Po další hodině dorazil, hrabal se v tom, několikrát volal synovi, a nakonec sundal ze zdi ten termostat že si ho odnese a vymění ho za jiný a ten náš pošle k reklamaci. Hanka přišla úplně zničená, postávala tam v zimě asi 4 hodiny, ani si tam není kam sednout. Dlužno říci, že po dvou týdnech termostat stále nemáme, ale kotel funguje bez něj a bez problémů, tak se ani nesnažíme to urgovat. Třeba to je takhle lepší, moc techniky najednou může být na škodu.
Tak takhle nějak si stojíme, určitě by se daly přidat ještě další body do seznamu problémů (jako třeba: jak dostat krbová kamna z garáže do obýváku, když váží 180 kg a do garáže nám to táhli 4 lidi), ale to by bylo na hodně dlouho.
Podstatné je, že na 29.11. máme domluvené stěhováky, takže chca něchca, tento den proběhne definitivní přesun veškerého živého i neživého materiálu - co stihneme, to stihneme.
Časem doplním pár fotek a dám vědět, co jsme stihli.