Zámek č. 26 (Veltrusy)

Druhý letošní výlet jsme podnikli na oslavu 70. výročí konce 2. světové války. Byl krásný den, jen trochu větrno (nemusím zdůrazňovat, že dopoledne cestou tam foukal proti nám, zatímco odpoledne cestou zpět foukal - proti nám, jak jinak). Na zpáteční cestě jsme ještě zastavili v Obříství u roubenky Sv. Čecha, k tomu viz komentář na FB

Zámek č. 26: Veltrusy
Vzdálenost od bydliště: 18 km
GPS: N 50°16.69400', E 14°19.79755'

Barokní zámek dal na počátku 18. století postavit Václav Antonín Chotek (1674-1754). Autorem je Giovanni Battista Alliprandi, významný pražský architekt italského původu. Na severní straně je zahrada s fontánou, nazývaná "Čestný dvůr", uzavřená alegorickým sousoším dvanácti měsíců a čtyř ročních dob od Matyáše Bernadra Brauna. Z opačné strany se kolem zámku rozléhá velký park (prý se rozlohou rovná zhruba třem pražským Stromovkám). V parku je mimo jiné srnčí obora.

Zámek byl až do roku 1945 nepřetržitě v majetku rodu Chotků z Chotkova a Vojnína, což je u nás poměrně velká rarita. Posledním majitelům, Karlovi a Livii, byl r. 1945 zabrán pro jejich kolaboraci s Němci. Po válce zámek i park upadal, avšak největší ranou byla povodeň r. 2002, z jejíchž následků se zámek s parkem dosud plně nevzpamatoval. V současnosti je zámek ve správě Národního památkového ústavu a probíhá zde rekonstrukce. Budova je uzavřena, park je volně přístupný, konají se tu i různé tematické prohlídky a výstavy.

Zajímavostí je, že v roce 1754 se v zámku a přilehlém parku uskutečnil první vzorkový veletrh na světě pod názvem Velký trh tovarů Království českého, kterého se osobně zúčastnila  císařovna Marie Terezie s manželem Františkem Štěpánem Lotrinským.

 Přibližujeme se z jižní strany přes zámecký park

 Pohled z jižní strany

 nahlédli jsme oknem dovnitř, zdá se, že rekonstrukce je tu v plném proudu

 Říkám Hance, že jsem si to ze své dávné návštěvy pamatoval větší,

a ona na to, "To si pamatuješ Versailles" :-)

 Ve speciálním výklenku se nacházejí historické nádoby,

které zajisté ukrývají historické předměty nevyčíslitelné hodnoty...

 v podloubí jsou zachovalé stropní malby

V areálu se nachází restaurace, kde jsme si dali oběd, ale hladovým návštěvníkům nedoporučujeme. Ceny mírně nadprůměrné, jídlo průměrné, ale ta doba - čekali jsme asi hodinu a půl. Navíc číšnice si plete Radlera s nealko pivem.

Zajímavé, v restauraci nabízeli kančí speciality, čekal bych spíš srnčí ?!