Vzdálenost od bydliště: 23 km
Letos naposledy - ráno byla už docela kosa. Po 500 metrech jsme zastavili a oblékali větrovky, protože se ukázalo, že 3 vrstvy funkčního prádla nestačí. Jinak cesta v pohodě, až na jednoho šaška, vlastnícího BMW X1 a IQ šumícího jetele, který v úzkých uličkách někde ve Vinoři nemohl počkat, až nás předjede náklaďák, protože by přišel o 5 vteřin svého drahocenného času. Když se ten blbeček rozhodl předjet předjíždějící náklaďák, neměl šanci vyhodnotit, jestli proti nám v té úzké zakroucené uličce něco nevyjede, naštěstí nevyjelo, jenom nás trochu vylekal klakson náklaďáku, který ho pěkně vytroubil. Takovým frajírkům by neměli dovolit jezdit ani na koloběžce...
Naším dnešním cílem je vlastně takový klasický pohádkový příběh s dobrým koncem: zámeček, kterému donedávna hrozil osud řady jiných historických budov, které se postupně rozpadaly, až se rozpadly úplně. Dnes je všechno jinak. Ale popořadě: zámek vznikal postupnou přestavbou ze středověké tvrze, která tu stála již před rokem 1428. Podobu zámku definitivně získal po roce 1734, kdy původní budova vyhořela a zbytek byl zásadně přestavěn (tehdejším majitelem byl jezuitský řád). V polovině 19. století byla polovina zámku zbourána (jižní křídlo). Po roce 1918 byl zámek v majetku státu.Od roku 1950 až do revoluce jej užívaly Československé státní statky, což znamenalo téměř totální devastaci. Naštěstí zámek přešel do majetku městské části Horní Počernice, která jej za pomoci evropských fondů zdařile rekonstruovala a nyní je veřejnosti přístupný. V prvním patře je stálá expozice obrazů a předmětů z pozůstalosti akademické malířky Ludmily Jiřincové. Jinak se v zámku konají různé příležitostné výstavy a další akce. Například momentálně je tu výstava 60. výročí vzniku filmového krtečka. Budova zámku je propojena s kostelem sv. Ludmily s novorománskou věží z roku 1825 (samotný kostel vznikal postupným rozšiřováním mnohem starší kaple).
