pondělí 28. června 2010

Bazén

Na zahradě nám toho zatím moc neroste, ale rostliny nejsou to, co jsme nejvíc postrádali. Každý přece ví, že na správné zahradě nesmí chybět bazén, čím větší tím lepší!

Bohužel jsme omezeni průchodem mezi garáží a domkem (cca 150x200 cm), což výrazně omezuje výběr technologie. Vlastně jsme si mohli vybrat nafukovací, nebo nafukovací. Zahrabali jsme na internetu a vybrali jsme nafukovací oválný o rozměrech 549 x 366 cm - tedy přesněji řečeno: samonosný s nafukovacím horním prstencem. Objednali jsme ho v dostatečném předstihu, takže i když dodací lhůta byla dlouhá, přišel akorát ve správnou dobu. Mezitím jsme srovnali kus zahrádky pomocí kultivátoru a kovového hrabla, co se používá na rovnání tenisových kurtů (to jsme taky koupili na internetu). Přišlo to v jedné obrovské papírové krabici (bazén) a v jedné menší krabici (filtrace), v celkové váze přes 100 kg.

Byl k tomu návod a dokonce i instruktážní CD, ale ajťáci nečtou návody, postavit bazén přece nemůže být těžší než postavit počítač. Na krabici je piktogram, podle kterého stavba bazénu trvá 30 minut. Takže to nemůže být nic složitého.

Na srovnaný plácek jsme položili dvě podložky (jistota je jistota), na ně jsme dovlekli bazén, nafoukli jsme límec a začali jsme napouštět ze studny. Nechali jsme běžet čerpadlo celou noc ze soboty na neděli, ráno tam bylo asi 15 cm vody. Rohodli jsme se to urychlit a nasadili jsme hadici na vodovod. Během nedělního dopoledne jsme napustili zhruba dalších 30 cm, ale ouha, bazén si nechtěl nechat vysvětlit, že podle veškeré dokumentace má být oválný, a začíná čím dál více nabývat kulatého tvaru. Marně jsme kolem něj poskakovali, přesvědčovali po dobrém i po zlém, dokonce jsem vytáhl z auta hever, abych boky zatlačil tam, kam patří. Bazén se prostě rozhodl, že bude kulatý, a basta. Pomalu jsme začali tušit, že je něco špatně, i pustili jsme si video. A opravdu, taková jedna maličkost nám unikla. Kovové nosníky, které bazén podpírají ze stran, se měly provlíknout takovými rukávy, připevněnýmí ke dnu bazénu. Při pokládání bazénu se nám ty rukávy nějak schovaly pod bazén, takže jsme si jich nevšimli. Tedy Hanka tvrdila, že si jich všimla a upozorňovala na ně, ale nikdo ji neposlouchal. Nakonec jsme se dohodli, že za to může Martin. Jednak byl jediný, kdo měl v ruce návod, ale hlavně je nejmladší.

A tak jsme následující týden řešili, jak dostat vodu z bazénu, abychom mohli provést pokus číslo 2. Zakoupili jsme za tím účelem čerpadlo a hadici, abychom aspoň část té vody odvedli zpátky do studny. Do poloviny zaplněný bazén totiž obnáší asi 8 tun vody, vylít to všechno najednou na zahrádku by asi nebylo ideální.

Následující víkend jsme bazén trochu očistili, objevili jsme všechny čtyři rukávky, prostrčili jsme jimi nosníky, a začali znovu napouštět, tentokrát už rovnou z vodovodu. Je to rychlejší a prý je to lepší, protože ta voda už je upravená a nemusí se tam pak dávat tolik chemie.


No a jak jsme dopadli je vidět na fotkách. Jsme hrdí majitelé bazénu a tento víkend jsme se v něm už dokonce i vykoupali!