čtvrtek 29. srpna 2013

Lago di Garda (naše nejkratší dovolená)

  Letos jsme se nemohli dohodnout, kam na dovolenou, a nakonec to skončilo jedním kratičkým výletem do Itálie. Možná si to vynahradíme na podzim. Bez Martina, za trest, že zklamal jako hlavní plánovač.
  Na výlet jsme vzali Vojtu (protože jenom s rodiči by se Martin, zdá se,  unudil k smrti).
O co kratší dobu jsme tam byli, o to víc fotek jsme udělali - je tam opravdu krásně. Tady je pár z nich.

Den první - ráno odjezd z domova, odpoledne jsme dorazili k jezeru, ještě před ubytováním jsme se podívali do městečka Sirmione.

Sirmione-hrad Scaligerů

 Sirmione-pláž

Den druhý - výlet na Monte Baldo

 Lanovka z Malcesine na Monte Baldo

 U horní stanice lanovky (1753 m n.m.)

 ...jsou tu ideální podmínky pro paragliding

 Vojta trénuje "gliding" bez "para"

 Výhled na severní cíp jezera 
(krátká procházka na jih od stanice lanovky, 
než jsme zasedli k dvouhodinovému obědu v místní restauraci)

 Po obědě jsme se vydali po hřebeni směrem na sever
(nakonec jsme se doplahočili až do výšky cca 1940 m n.m.)

 Martinovo umělecké foto

 Co tohle je? Nemáme tušení!

 Na zpáteční cestě jsme se zastavili v dalším z malebných městeček u jezera, Peschiera di Garda

 V jedné z místních restaurací jsme si dali večeři a pokonverzovali jsme s Holanďany o počasí


Den třetí, rozdělený: kluci ho tráví v akvaparku Caneva, my jedeme na průzkumnou objížďku kolem jezera
 Zahrady v areálu vodopádů Cascata Varone (pohled směrem k Riva del Garda)

 
 vodopád Cascata Varone 

 Na pláži v Limone s nákupem z Globusu (just kidding, v té igelitce jsou plavky)

Máme kluky vyzvednout v Lazise u akvaparu v 18:00 a už nestíháme objet celé jezero, 
tak si krátíme cestu trajektem



Den čtvrtý - odjezd domů s dopolední zastávkou ve Veroně
 Arena di Verona


 Před arénou pózuje římský válečník

 Piazza delle Erbe

Na tomto balkóně prý Julie po večerech chatovala se sousedovic Romeem ...

čtvrtek 13. června 2013

Kroupy

Letos máme rok živelných pohrom. Povodně už pomalu odezněly, ale Spolana po dvou týdnech stále ještě nevyrábí. Naštěstí bydlíme na kopečku, povodně nás neohrozily ani před 11 lety, a letos bylo v Labi vody asi o metr míň.

Ale abychom si nemysleli, že jsme vyvázli moc lacino, týden po velké vodě  přišly kroupy, přesně řečeno v neděli 9. června po čtvrté odpoledne. Pokusil jsem se zdokumentovat jak to vypadalo.

pár exemplářů na ukázku...

nedalo mi, abych nenatočil aspoň kousek na mobil, tohle člověk moc často nezažije na vlastní oči a uši


a tady jsou následky - střecha,


kompostér,


stopy v záhonku


a ještě připomínka povodní o týden dřív: takhle vypadala Spolana


neděle 3. února 2013

Chata na Grúni 23.1.2013

Do Vrátnej jsme dorazili ve středu ráno kolem desáté. Auto musíme odstavit dole na parkovišti, zavazadla nahoru do chaty nám vyveze lanovka a od lanovky sněžný skútr.

Měli jsme obavu, aby se nám něco nestalo s autem, ale je to v pohodě. parkoviště je hlídané 24/7

Nahoře je docela mlha, snad se časem zvedne

Konečná, vystupovat!

Jídelna na chatě ...

 ... přes den sloužila svému účelu ...

... aby se večer změnila ...

... v hráčské doupě!


Přípravy na sportovní výkon jsou náročné ...

... je třeba zkontrolovat kvalitu sněhu ...

... zkonzultovat s realizačním týmem ...
...některé taktické detaily ... 

... zapózovat fotografům ... 

... a hurá na věc ! 
Protože tým trenérů svými schopnostmi nepřesvědčil, ...

... po 10 minutách ukončujeme trénink a vracíme se na chatu.

Sundáváme oteplováky ...

... a vyrážíme vzhůru do vyšších pater...

... kde se věnujeme další teoretické přípravě.
Ostatní možná obdivují krásy Vrátnej doliny...

... a někteří bůhví proč kmitají pořád nahoru a dolů ...



...ale my moc dobře víme, co je na horách nejzajímavější! 


Ale no tak když jinak nedáte ... 

... my to ještě jednou zkusíme venku...

... i když je tu pěkná kosa!
Co to tam ten Didi předvádí??
Konečně tu máme pořádněj pekáč!

Ovšem tenhle manévr děda nezvládl, a jako obvykle to odnese ten nejmladší!

Teď žehlíš, co?

Ani fotograf občas neodolá adrenalinovému vábení

V neděli se cestou zpátky zastavujeme na Pustevnách

... mají tu pár ledových vychytávek ...




... a snad ještě větší kosu než ve Vrátnej.

Martin se snažil o umělecké foto zasněženého stromu. 
Mě ale zaujal ten človíček pod stromem  - něco vytáhl z kalhot, 
ale pak to vypadalo, že má docela problém to dostat zpátky.
Inu, v mínus deseti je potřeba vykonávat potřebu opatrně.