Proč nemám rád Klause

Toto je úryvek rozhovoru, který prezident Klaus poskytl Hospodářským novinám 9.2.2007.

---------------
HN: Nevěříte, že si ničíme svoji planetu?

Klaus: Budu dělat, že jsem to vůbec neslyšel. To může říkat snad jen pan Al Gore, normální člověk těžko. Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci. Vy zastupujete ekonomický tisk, tak předpokládám jistou ekonomickou erudici. Na to vám odpoví ta moje knížka. Ale například víme, že existuje obrovská vazba mezi ohledem na přírodu a vyspělostí a bohatstvím lidské společnosti. Je evidentní, že čím chudší lidská společnost je, tím brutálněji se k přírodě chová, čím vyspělejší, tak to platí opačně. Zrovna tak platí, že jsou společenská uspořádání, která likvidací třeba soukromého vlastnictví a podobně ničí přírodu daleko více, než společenství svobodnější. To jsou dlouhodobé tendence a vedou jednoznačně k tomu, že příroda dnes 8. února je ochraňovaná neskonale více než osmého února před deseti, padesáti, sto lety.
----------------

Až do přečtení tohoto rozhovoru jsem se domníval, že patřím mezi celkem normální lidi. Teď jsem ale znervózněl. Utíkal jsem se zeptat pár známých, abych se ujistil, jestli jsme s Alem Gorem jediní dva na světě, co kolem sebe vidí ničení planety. Uklidnili mě. Vidí ho taky. Vypadá to, že pokud to opravdu normální lidi nevidí, pak je pan Klaus jedním z mála těch normálních. My všichni ostatní jsme mešuge, máme vidiny, jsme zpracováni nebezpečnou politickou propagandou médií, a jako takoví jsme zralí na blázinec. To aby vláda pořádně přehodnotila návrh státního rozpočtu, bude potřeba postavit hodně, hodně nových blázinců.

Nebo bychom se na to mohli podívat jinak, čistě z lásky k panu premiérovi, který chudák bude mít s tím rozpočtem i tak starostí nepočítaně. Možná to pan prezident ani tak nemyslel. Možná mu vůbec nejde o to, jak to s tou přírodou je. Třeba jenom sype z rukávu kontroverzní tvrzení, protože ví, že mu to zajistí pozornost veřejnosti, a bez té by nemohl být. Nebo je tu ještě možnost, že ten maGor(e) je on. Po tolika letech v politice, kdo ví kolik zdravého rozumu mu zbylo. Ať si to každý přebere sám.

A jak že je to s tou přírodou? Ničíme ji víc než před 10, 50, 100 lety, nebo míň? Zkuste hádat.
Nebo počítat. Počet obyvatel roste. Průmyslová výroba roste, to si žádá víc energie, víc surovin, produkuje se víc zplodin. Za pár desítek let nebude ropa a budou docházet další suroviny. Zásoby pitné vody přestávají stačit. Ledovce tají (fakt, pane prezidente, běžte se podívat). Poušti se zvětšují. Drancujeme tuto zemi a na naše potomky kašleme, ať si poradí, jak budou umět. Jestli budou umět. Tohle je typické chování pána tvorstva. Bezohlednost, touha urvat co nejvíc, teď hned, bez ohledu na budoucí následky.

V jednom se s Václavem Klausem náhodou shodnu. Řešení nemůžeme hledat u ekologických aktivistů. Ale spokojit se s tím, že problém neexistuje? Vážený pane prezidente, držte radši klapačku, škodíte víc než ti zelení. Když přijmeme tezi, že problém není, nebudeme ho řešit. Když ho nebudeme řešit, budou ho mít naše děti, ještě větší jejich děti, a kdoví, jestli nějaké další děti ještě budou. Ale jedno vím: nechtěl bych být tím, kdo těm dětem bude vysvětlovat, že kdysi dávno žil byl jeden malý český prezident, který veřejně hlásal: Lidičky, naše příroda je ve skvělé kondici a je to čím dál lepší! Takže vesele drancujte, pleňte, vysávejte, berte si, co hrdlo ráčí!

Což mi připomělo jiného klasika, ale o tom zase příště.