Velikonoční návštěva ze Slovenska

Jak jsem avizoval v předchozím příspěvku, čekali jsme na Velikonoce návštěvu.

Vlado s babičkou a s Didim přijeli ve středu večer. Vlado měl ve čtvrtek jednání v Liberci (vypadá to, že bez Emtestu se doprava v Čechách už prostě neobejde). Vymysleli jsme to tak, že se s ním svezeme (Didi, Martin a já) a zajdeme na návštěvu k druhé k liberecké babičce.
Didi si zašoféroval, u babičky jsme trochu oprášili počítač a doběhli jsme do města pro pizzu (než ji udělali, s vyplazeným jazykem jsme doběhli na náměstí kouknout na radnici a zase honem zpátky).

Tak tak jsme ji stihli zkonzumovat, Martin ještě provedl revizi babiččiny ledničky a ukořistil rybízovou a borůvkovou zmrzlinu, a už nám Vlado volal, že je ready, abychom se pro něj zastavili u koupaliště (tj. vybagrovaný pozemek pod Perštýnem, zalitý vodou - přiznávám, že mi chvíli trvalo, než jsem to pochopil).

Večer dorazil Miro vlakem do Prahy, přespal u Romana a v pátek dopoledne jsme je měli vyzvednout. Trochu mě otravovali z práce, takže nakonec jsme pro ně dorazili až chvíli před polednem, takže žádná prohlídka Prahy se nekonala, akorát Romanova bytu, a ta úplně stačila :-)

Odpoledne jsme pak všichni společně vyrazili dvěma auty do Račic (mezi Roudnicí a Štětím, je tam umělý veslařský kanál a pěkná asfaltová 5 km dlouhá dráha kolem). Udělali jsme dvě kolečka na bruslích a Miro jedno pěšky, protože na něj nevyšly brusle. Na Hanku s babičkou taky ne, tak na nás čekaly a asi docely hezky vymrzly, protože nebylo zrovna nejtepleji.

V sobotu ráno jsme zahájili práce na zahradě. První úkol byl zahřívací: postavit houpací lavici.



Jak je vidět, Miro to měl pod kontrolou, takže do oběda lavice stála, a dokonce se i houpala, což ostatně bylo třeba důkladně otestovat.

Po obědě přišla ta těžší část : dva kořeny. Jeden šel lehce, ale druhý se potvora nechtěl nechat. Nanosili jsme si postupně všechno nářadí, co by se mohlo využít: dvě pily, sekeru, krumpáč, lopaty... Dokonce nám fandil soused přes plot a přinesl ještě jednu sekeru, že prý seká skoro sama. Asi dvě hodiny kořen odolával, než Rychlá rota konečně zvítězila.


V neděli dopoledne se hrál ricochet. Nestihli jsme to každý s každým, takže to budeme muset dohrát příště. Ale některé výsledky přesto zaujaly. Miro porazil Didiho i Romana, ale v těsném souboji plném záludných míčků z obou stran prohrál s Hankou. Roman se pak snažil spravit si chuť na mně, ale měl trochu smůlu a zase těsně prohrál. Tak si zchladil žáhu na Martinovi, i když ten se chudák tak snažil... Ale chybí mu ještě pár centimetrů a pár kilogramů. Až je nabere, tak nám všechny křivdy vrátí i s úroky.



Odpoledne se lenošilo, tedy pardon, odpočívalo. Mastily se karty (Bang) a co to asi všichni společně řešili na počítači?? Nejspíš něco programovali...