středa 2. července 2014

Zámky č. 9 a 10 (a utajený zámek č. 11)

O víkendu pršelo, takže jsme žádný "zářez" nepřidali, ale včera bylo hezky, tak jsme se rozhodli vyrazit na krátký výlet po práci. V plánu byl jeden zámek v Odolené Vodě a dva v Panenských Břežanech.

Zámek č. 9 - Odolena Voda
Vzdálenost od bydliště: 10 km
GPS: N 50°14.04767', E 14°24.72430'

Zámek se nachází na náměstí a vznikl přestavbou původní renesanční tvrze. Zajímavé je, že přestože je známo, kdo postavil v 16. století onu tvrz (Jan Sekera ze Sedčic), chybí přesnější údaje o tom, kdo a kdy provedl pozdější barokní přestavbu na zámek. Tvrz v 17. století zpustla, na trojkřídlý zámek ji snad na přelomu 17. a 18. století přestavěli jezuité. Na Wikipedii je o zámku poměrně rozsáhlý článek, ze kterého plyne, že se vlastně nic neví a většina údajů se nepřímo dovozuje z pramenů se zámkem přímo nesouvisejících. Donedávna zámek chátral a podle pár fotografií, dostupných na internetu, byl zralý na demolici. Proto nás příjemně překvapilo, že momentálně je zjevně obývaný a také postupně rekonstruovaný.



Zámek č. 10 - Panenské Břežany, Horní zámek
Vzdálenost od bydliště: 9 km
GPS: N 50°12.77883', E 14°26.22567'

Postaven v 18. století v barokním slohu na místě původní tvrze. V zámecké zahradě se nachází krásná barokní Kaple sv. Anny, přestěvěná po požáru v letech 1705-1707 podle návrhu nejvýznamnějšího českého architekta (nebohý  pan Kaplický jistě promine) Jana Blažeje Santiniho. Bohužel areál je veřejnosti nepřístupný, ale aspoň něcoje vidět zvenku a dá se fotit i přes plot, na rozdíl od druhého břežanského zámku, viz dále.
Původní majitel zámku není známý, ale ví se, že vlastnictví se často měnilo. Víme např, že r. 1820 zámek koupil August Ledebour-Wicheln, od r. 1828 jej vlastnil Matyáš Friedrich Riese-Stallburg; jeho dědicové se zadlužili a r. 1909 koupil zámek továrník Emil Gerstel; ten r. 1938 emigroval a zámek zůstal opuštěný, ovšem ne nadlouho. Zalíbil se fašistickému pohlavárovi K.H.Frankovi, který se sem nastěhoval. Měl to tak blízko ke kolegovi Heydrichovi, jak vyplyne z následujícího odstavce.
 Pohled od přístupové cesty

 Pohled z lavičky před branou

 Pohled dírou v bráně :-)

 Santiniho kaple s trojcípým půdorysem je v parku veřejnosti nepřístupném. Škoda.

 Vrháme alespoň kradmé pohledy přes plot zámeckého parku...
Pohled na zámek přes údolíčko z protější stráně


Zámek č. 11 (dobře utajený) - Panenské Břežany, Dolní zámek
Vzdálenost od bydliště: 8,5 km
GPS: GPS: N 50°12.96433', E 14°26.54900'

Z tohoto zámku jsme zahlédli jenom kousíček (a díky tomu ho tady uvádím, i když si dávám předsevzetí, že někdy v budoucnu nějaký slušný snímek ulovím, kdybych si na to měl najmout vrtulník!).
Byli jsme bezradní, objížděli jsme kolem areálu, všude zavřeno, vysoká zeď nebo domy kolem dokola. Našli jsme původní bránu, kterou vedla příjezdová cesta k zámku, ale posuďte sami. Zákaz pořizování čehokoli tu zjevně není náhodou, jen co jsem vytáhl foťák, objevil se pán od ochranky a vykázal mě kamsi. Prý je v areálu objekt Ministerstva vnitra, takže si na fotku nějakou dírou v bráně mám nechat zajít chuť.


  Zdola z ulice je kousíček zámku vidět, ale vykukuje opravdu nesměle.
Přiblížený vršek dobře utajeného Dolního zámku

Tak aspoň něco z historie: postaven v empírovém slohu kolem roku 1840. Vlastnila jej stejná šlechtická rodina Riese-Stalburgů, jako Horní zámek, takže není divu, že i tento zámek byl na počátku 20. století na prodej. Koupil jej Ferdinand Bloch-Bauer, který ovšem na začátku 2. světové války rovněž emigroval. Usadil se zde říšský protektor Konstantin von Neurath, jehož v roce 1941 nahradil ve funkci i v bydlišti Reinhard Heydrich. Po atentátu na něj zde do konce války žila jeho žena se čtyřmi dětmi. Za komunismu tady byl Výzkumný ústav kovů.

Na zpáteční cestě jsme si aspoň trošku spravili chuť, myšleno doslova. Zastavili jsme se na večeři v Předboji v restauraci U Svobodů, a moc jsme si pochutnali.


Žádné komentáře: