GPS: N 50°9.59360', E 14°49.41608'
Po delší době jsme se vykopali na další zámek. Tentokrát trochu dál než obvykle, ale většinu cesty po cyklostezce podél Labe, takže žádné velké převýšení a celkem příjemná cesta (až na posledních pár kilometrů, kde tzv. cyklostezka připomínala spíš tankodrom - mimochodem, koupil jsem nové kolo, chvíli jsem přemýšlel i o silničce, ale nakonec jsem zvolil krosové, a dobře jsem udělal).
Přerov nad Labem je známý spíše skanzenem, asi proto, že zámek je veřejnosti nepřístupný. Ale je celkem zachovalý, tedy aspoň to, co z něj zbylo po drancování Švédů, viz dále. Ale popořádku: postaven kolem r. 1380 na místě gotické vodní tvrze. Jiné prameny považují tuto přestavbu stále za tvrz a vznik zámku datují až k jeho renesanční přestavbě v letech 1560-1585, kdy získal zhruba dnešní podobu. Tedy přesněji, trochu "pomohli" ještě r. 1639 Švédové, když vypálili jeho severozápadní křídlo, které pak už nikdy nebylo opraveno. Zámek měl docela pestrou historii, původně zamýšlené správní sídlo břevnovského kláštera měnilo rychle majitele, byl mezi nimi mj. i císař Zikmund, Ferdinand I. Habsburský (mezitím pár méně známých českých šlechticů), Ferdinand II. Štýrský, toskánský velkovévoda Leopold II. a jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který hned vedle zámku položil základy dnešnímu skanzenu polabské architektury. Od něj pak koupil zámek císař František Josef I. a po něm jej zdědil v roce 1916 poslední rakousko-uherský císař Karel I. Moc si ho ale neužil, protože r. 1918 jej zkonfiskoval nový československý stát a pronajal jej mládežnické organizaci YWCA. Za komunismu sloužil jako archív hudebních nahrávek Československého rozhlasu. Český rozhlas je zřejmě vlastníkem dodnes, i když se už několikrát pokusil zámek prodat. Přestože o něj má zájem Středočeský kraj a jeho příspěvková organizace Polabské muzeum a uskutečnila se řada jednání, nezdá se, že by to někam spělo - názorná ukázka, jak u nás funguje spolupráce mezi různými orgány státní správy...
(tahle poslední fotka je z areálu skanzenu)
u zámku je altánek, který potřeboval trochu ozdobit;
někdo to řeší graffiti, někdo do to ho dá kus sebe, někdo i celého :-)
(možná i proto, že bychom museli zvonit, a kdoví, na koho bychom se dozvonili, a navíc nám tu vyhrožují krvelačnými šelmami)
je libo povoz, nebo sáně?
co se asi stane, když tím otočím?
je třeba zkusit, jaké to bylo, když babky vysedávaly na zápraží...
koneckonců, už to máme za pár, tak bychom měli trénovat!
jedna vosková figurína pracující
a jedna živá na cestě do školy
Oběd jsme si dali v restauraci U skanzenu, a žízeň byla veliká!
Žádné komentáře:
Okomentovat