Turistické letovisko Kolympia sice samo o sobě příliš pamětihodnostmi neoplývá, ale o výlet jsme Martina neochudili - jeden den jsme si půjčili v místní půjčovně auto (tedy auto ... Fiat Panda - taková větší nákupní taška, ale má to čtyři kola a volant a jezdí to), a navštívili jsme dvě nejhezčí města na ostrově (ve skutečnosti jde o jediná dvě města, ale kdyby jich bylo víc, tak by tahle dvě určitě byla nejhezčí). Jinak hotel byl příjemný, počasí bez jediného mráčku od prvního do posledního dne, moře teplé, a navíc krásné členité pobřeží, ideální na procházky a první krůčky nás začínajících "uměleckých fotografů".
Tady je stručná fotodokumentace:
pláž byla asi 5 minut chůze od hotelu
Lindos z dálky: nad městem se tyčí středověká pevnost, za jejími hradbami se však nacházejí i zbytky antických staveb ze 4. stol. př. n.l.
Lindos s úzkými uličkami vypadá jako jedno velké tržiště;
komu se nechce nahoru pěšky, může jet na oslu
z kopce nad městem (nazývaného Akropolis) je krásný výhled na členité mořské pobřeží ...
... což je ideální kulisa k hromadnému focení :-)
tady se budují antické památky
pozůstatky chrámu bohyně Atény, postaveného kolem r. 300 př. n.l.
výhled na druhou stranu pobřeží je neméně zajímavý
z Lindosu jsme se zpátky přes Kolympii po obědě přemístili na nejsevernější výběžek ostrova, do Rhodosu; začali jsme na malém vršku nad městem, který se jmenuje - jak jinak - Akropolis; je tu zrekonstruovaný antický hippodrom, malé kruhové divadlo ...
... a částečně zrekonstruovaný Apollónův chrám (ale žádný strach, oni ho jednou dostaví celý);
vše z doby kolem 300 -200 př.n.l.
starý přístav; tady podle legend stál Rhodský kolos, jeden ze Sedmi divů světa; dostavěn byl asi roku 291 př.n.l., ale dlouho tu nepobyl: kolem roku 225 př.n.l. se při zemětřesení zřítil.
V centru Rhodosu je zachovalé středověké městečko obehnané hradbami; mysleli jsme si, že stojíme před jednou z nich, a tak jsme vešli ...
... a ocitli se v příkopě mezi hradbami ...
... turisté chodili nahoře nad námi a nám chvíli trvalo, než jsme našli schůdky, po kterých se dalo vylézt nahoru
Martin si vyfotil rytíře ...
... i s mámou a druhým rytířem v pozadí
poslední ráno před odjezdem jsme se vyrazili podívat k moři na východ slunce; Martin to zdokumentoval sérií uměleckých snímků foťákem z mobilu
poslední posezení u baru - zajímavá vzpomínka nyní v době prohibice :-)
a poslední fotka u hotelu večer před odjezdem na letiště
Žádné komentáře:
Okomentovat