Zámek č. 21: Čakovice
Vzdálenost od bydliště: 15 km
GPS souřadnice: 50°09'06.4"N 14°31'19.1"E
Původně středověká tvrz, která často střídala majitele z řad lokální šlechty. Přestavba na zámeček proběhla pravděpodobně v letech 1773-1785 za majitelky Antonie z Klebelsberku, rozené z Kolovrat. Největší rozkvět zažívá zámek i zdejší obec po roce 1849, kdy jej koupil vídeňský velkoobchodník a továrník Alexandr Schöller. Ten zámek zcela přestavěl v klasicistním slohu, nechal upravit přilehlý park a poblíž zámečku postavil cukrovar.
Dnes je zde Základní umělecká škola a také reprezentační prostory místní městské části. O čemž jsme se přesvědčili na vlastní oči, zrovna jsme se připletli ke svatbě. Na cestě zpátky jsme pak dokonce předjeli ženich a s nevěstou: před námi jely pomaličku dvě tmavé limuzíny a rozsvícenými blikačkami. Když jsme je předjížděli, ukázalo se, že mezi nimi jede na rozhrkaném skládacím kole ženich s nevěstou (nechápu, jak se naskládali na jedno maličké kolo) a za sebou na provázku táhnou několik lomozících plechovek. Když jsme je předjížděli, tak ženich hlasitě protestoval. Asi jsme se měli zařadit a vytvořit slavnostní kolonu...
Bohužel po pár snímcích mi odešla baterie ve foťáku, takže zbytek dne fotím mobilem.
Zámek č. 22: Ctěnice
Vzdálenost od bydliště: 17 km
GPS souřadnice: 50°08'57.0"N 14°33'50.0"E
Zámek je asi 2 km od čakovického zámku, uprostřed polí (anglicky "in the middle of nowhere").
Celý areál je velmi pěkně upraven, jsou tu stánky se suvenýry, ukázkami řemesel, "lepší" restaurace a prý i hotel s kapacitou 48 ubytovaných. V restauraci jsme si dali oběd, nebyl špatný, akorát servírka nám při placení vrátila o stovku míň. Všimli jsme si toho až za chvíli (tedy Hanka, já bych se to ani nesnažil počítat), tak jsme to neřešili, ale pokud se tam ještě někdy zastavíme, obědvat budeme jinde.
U vchodu do samotného zámku je bronzová deska s povídáním, které se nedá přečíst, protože těstně u zdi je přilepený stánek se suvenýry. Hlavu jsem tam strčit nedokázal, ale ruku s mobilem ano, takže jsem na stánkaře vyzrál a doma jsem si přečetl, co na desce stojí:
Původně gotická tvrz z poloviny 13. století, renesančně přestavěná kolem r. 1550 a znovu do dnešní barokní podoby v 18. století. Za zámkem středověký příkop a zbytek barokní zámecké zahrady. Architektonicky pozoruhodný celek zámeckého komplexu se zachovalým původním hospodářským zázemím zčásti barokního původu.
Tolik deska, z jiných zdrojů doplňme, že přestavbu tvrze na renesanční zámek provedl Mikuláš Hrzán z Harasova. Zámek pak velmi často měnil majitele, mezi nimiž byly rody Smiřických, Zápských ze Záp, Zajíců z Hazmburka, Valdštejnů, majitelem byl též renesanční hudební skladatel, hrabě Jan Antonín Losy z Losinthalu, pak také rod Windischgrätzů, a po řadě dalších se r. 1849 dostává zámek do majetku továrníka Alexandra Schöllera, stejně jako zámek v Čakovicích.
v místním parku jsou pořádné stromy ...
... někdy připomínající moderní umění
tohle není vlastní foto (bohužel, zatím se nepodařilo naučit kola létat),
ale zde zakoupená pohlednice
Ctěnice zdálky ("in the middle of nowhere")
Zámek č. 23: Vinoř
Vzdálenost od bydliště: 19 km
GPS souřadnice: 50°08'27.7"N 14°34'42.6"E
Další 2 kilometry od ctěnického zámku je zámeček ve Vinoři. Ten je bohužel v majetku armády (podle jiných zdrojů Ministerstva vnitra), takže areál je neprodyšně uzavřený a vyfotit se dá jen zdálky.
Původne zde - jak jinak - byla středověká tvrz. Ta s celou obcí střídala majitele, často se mezi nimi objevovala jména majitelů sousedních Ctěnic. Zámeček nechal na místě původní tvrze postavit letech 1719 – 1724 František Josef Černín, a v majetku tohoto rodu zůstal zámeček až do roku 1918.
Hanka se modlí, abychom se šťastně dostali domů
Ruku s mobilem jsem dostal nad bránu, ale o moc lepší pohled to nepřineslo...
tak aspoň jeden dobový obrázek vinořského zámečku z poloviny 19. století
(převzato ze stránek Městské části Praha-Vinoř)
Žádné komentáře:
Okomentovat