Zámek č. 36 (Bohnice)

Vzdálenost od bydliště: 19 km
GPS: N 50°8.06360', E 14°24.99762'

Včerejší krásný letní den jsme využili k výletu do Bohnic. Ne že bychom si obhlíželi své plánované bydliště, ale podle některých věrohodných pramenů se zde nachází zámek. Původně jsem za zámek považoval hlavní administrativní budovu psychiatrické léčebny, která na to vypadá. 

Ale ve skutečnosti o zámek nejde, protože většina léčebných pavilonů a administrativních budov byla vybudována na přelomu 19. a 20. století jako součást tehdy právě založeného ústavu pro choromyslné. Tahle vstupní budova má dokonce stejného architekta jako Strakova akademie (Václav Roštlapil).

Takže zámkem, či spíše zámečkem, je budova o kus dál za rohem v ulici Bohnické č. 14/61, která na to nevypadá. Navíc ani není k dispozici moc bližších informací, jako kdo jej postavil, komu patřil atd. Ale věřme mámě Wiki, která konstatuje, že je to pozdně barokní zámeček z 18. století, nacházející se naproti kostelu sv. Petra a Pavla. Počátkem 19. století byla upravena fasáda, průčelí zámečku bylo upraveno v klasicistním slohu. Jedná se o jednopatrovou budovu s mansardovou střechou a věžičkou. V rámci areálu psychiatrické léčebny je chráněn jako kulturní památka České republiky a je veřejnosti nepřístupný.

S tou nepřístupností a příslušností k areálu psychiatrické léčebny je to celkem zvláštní. Podle toho, co jsme viděli, v tom domě se normálně bydlí. Je obehnán plotem nejen z ulice, ale plotem je oddělen i od areálu léčebny. Není tam žádný nápis, takže o oficiální součást léčebny nejspíš nejde.

Zkusil jsem projít brankou na nádvoří, byla otevřená, takže jsem si tam udělal pár fotek, a když jsem se vracel, potkal jsem u branky starší pár, který vcházel dovnitř. Podržel jsem jim dveře, pán poděkoval, ale paní mě sjela podezřívavým pohledem, obrátila se k manželovi a hodně nahlas oznámila něco v tom smyslu, že zase někdo zapomněl zamknout, a že to musí hned napravit, protože se tu potulují divné osoby. Byl jsem rád, že jsem si nešel zámeček vyfotit z opačného rohu nádvoří, to bych asi musel zpátky přes plot. Docela by mě zajímalo, co za lidi žije na zámku za peníze daňových poplatníků. Škoda, že mě nenapadlo se zeptat, paní by mi to určitě ráda vysvětlila.

Jinak kolem zmíněného kostala sv. Petra a Pavla je jakési náměstíčko, či spíše náves, v jejíž horní části je statek ve stylu selského baroka. Kousek odsud jsou dvanáctipatrové paneláky, a tady to vypadá jak na nějaké jihočeské vesnici.

Na zpáteční cestě jsme se zastavili v Dolních Chabrech v cukrárně Na Pěšině (na rohu ulic Spořická a Na Pěšině). Mají tu sice ne úplně levné, ale dobré zákusky, a asi se o tom všeobecně ví, protože jsme si vystáli pěknou frontu. Když na to tak vzpomínám, ten větrník bych si klidně zopakoval :-)