V sobotu 17.6. mělo být podle Hančiny aplikace na předpověď počasí bez deště. Moje předpověď trochu deště ukazovala, ale věřil jsem, že Hančino jablíčko bude důvěryhodnější. Narychlo jsme změnili plán (cyklovýlet se přesunul z neděle, kdy mělo být počasí ještě lepší) a proto jsem sáhl do zásobníku nejbližších zámků, které jsem měl ještě připraveny pro takovouto příležitost. Vyrazili jsme až po obědě a během odpoledne jsme jsme zažili tři průtrže mračen, přesto jsme skoro nezmokli. První průtrž přišla ještě když jsme se chystali na cestu, takže jsme prostě jen chvilku počkali, než se vyprší. Druhá nás chytla na zpáteční cestě, když jsme u Bulovky zajížděli pod most, a tak jsme pod tím mostem počkali, až to nejhorší přejde. A tři minuty poté, co jsme se vrátili domů, přišla třetí. Tentokrát jsme tedy fakt měli štěstí.
Zámek č. 62: Libeňský zámek
Vzdálenost od domova: 19,5 km
GPS: N 50°6.45948', E 14°28.28460'
Zámek vznikl přestavbou původní gotické tvrze na konci 16. století (tedy pravděpodobně v renesančním stylu), nicméně v 17. a 18. století byl upraven nejdříve v barokním, pak v rokokovém stylu. Sloužil prý jako letní sídlo staroměstských purkmistrů. Nebyl úplně bezvýznamný, několikrát tu pobývala císařovna Marie Terezie, císař Josef II., a cisař Leopold II. tu přespal před svou korunovací na českého krále. Po roce 1848 sloužil jako lazaret, později jako ústav pro duševně narušenou mládež. Po 2. světové válce tu bylo sídlo Obvodního národního výboru, dnes jej využívá Úřad městské části Praha 8. Já jsem tu před pár lety byl na nádvoří na skvělém koncertu Vlasty Redla. Nutno říci, že se Praha 8 o zámek celkem slušně stará, nevím; jak zevnitř, ale zvenku vypadá opravdu pěkně.
Zámek č. 63 - Sluncová
Vzdálenost od domova: 21 km
GPS: N 50°5.80387', E 14°28.26147'
Z Libně je tenhle zámeček coby kamenem dohodil. Tedy možná spíš z kuše dostřelil. Schovává se přímo za hotelem Olympic, a i když jsem v těch místech několikrát byl, zámečku jsem si nikdy nevšiml, dokud jsem si ho nenašel na mapě.
Původ zámečku není přesně znám, ale ví se, už v první polovině 17. století tu byla vinice a u ní zámeček, a že kolem roku 1650 ho vlastnil primátor Nového Města pražského Josef Slunec, odtud i dnešní název zámečku. Pak ho zase vlastnil primátor Starého Města pražského Jan Jiří Reischmann z Rieschenberka, a dál se to rychle střídalo, zámeček kolem roku 1800 prošel přestavbou na klasicistní letohrádek a přibyla grotta (umělá krápníková jeskyně). Ta tam prý ještě někde je, ale v dezolátním stavu a nepřístupná. Za zmínku stojí ještě majitel z roku 1870, továrník Julius Haine. Po něm se zase někdy zámečku říkalo Hajnovka. Po nástupu komunismu objekt chátral, až jej získal podnik ČKD a v letech 1978-82 jej zrekonstruoval jako školicí středisko. Stejný podnik je vlastníkem zámečku dodnes (na vrátkách je logo ČKD), oficiálně jej užívá ke školicím a reprezentačním účelům, my jsme to vyhodnotili spíš jako ubytovnu. V sobotu školení většinou neprobíhají, a do půl těla svlečení mladí muži v oknech horních pater nevypadali, že by měli něco společného s nějakou reprezentací :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat