neděle 14. dubna 2024

Zámek č. 80 (Hanspaulka)

Dnes jsme zamířili opět do Prahy, k nejbližšímu dosud nenavštívenému zámku. Navíc je v pěkném stavu, na pěkném místě, a zpáteční cestu jsme absolvovali po pěkné cyklotrase na pravém břehu Vltavy mezi Trojou a Klecany. Jediný problém mám s aktuálním využitím toho zámečku, bližší vysvětlení si nechávám na konec příspěvku.

Cesta byla v pohodě a podle plánu, i když nepřekvapivě tam i zpátky proti poměrně čerstvému větru. Jediná mimořádná událost nastala cestou tam ve sjezdu od Bohnic k trojskému zámku, kde jsme potkali lidský pár, který si na vodítkách vedl kozí pár. Na cestě zpátky jsem se trochu obával výšlapu od přístaviště v Klecánkách nahoru do Klecan, je to dlouhé a celkem prudké. Když už jsem dýchal jak lokomotiva těsně před výbuchem kotle, zachránila mě kavárna na náměstí v Klecanech (asi ve dvou třetinách toho kopce). Na Mapách.cz má kavárna Klícka hodnocení 4,9 z 5, to se přeci nedá ignorovat :-)

Zámek č. 80: Zámeček Hanspaulka
Vzdálenost od domova: 25 km podle navigace
Skutečně ujetá vzdálenost (tam a zpět včetně zajížďky k Houtyši, viz níže): 53,5 km
GPS: N 50°6.36815', E 14°22.70312'

Zámeček postavil r. 1733 říšský rada Hans Paul Hippmann a jeho jméno je zvěčněno nejen v názvu zámku, ale také celé legendární pražské čtvrti. Od roku 1922 byl zámeček v majetku města, které zde zřídilo Archeologické muzeum. Od roku 2013 zde sídlí Institut Václava Klause. To je věc, se kterou mám, jak jsem avizoval výše, poněkud problém. Jedná se podle mého přesvědčení o výslužku buď za amnestii, kterou Kaus vyhlásil tak široce, aby se na svobodu dostali i ti největší gauneři (kdyby dal milost jednomu konkrétnímu, blbě by se to zdůvodňovalo, tak raději pustil všechny), nebo za věrné služby ruským soudruhům. Klausův institut má plně k dispozici celý zámeček v jednom z nejlukrativnějších míst v Praze, neplatí za to žádný nájem (neměl by z čeho, jeho aktivity nemohou být ziskové, vzhledem k blábolům, které jeho protagonisté plodí). Nechápu, jak je možné, že se nikdo nesnaží prověřit, odkud vítr vane. Dobře, policie nekoná, protože nedostala podnět. Ale co novináři? Kam se poděla Sabina Slonková? Aha, pardon, uvědomil jsem si, že mezi soudruhy z "vedení" institutu (vedle Klause je tam i jeho bývalý kancléř Jiří Weigl a další těžkotonážní kapacity) jsou kamarádi mafiána Miroslava Šloufa (mj. bývalého Zemanova poradce a významného aktéra, jenž se podílel na vyvedení peněz z H-systému v mediálně známé kauze), jehož další velký kamarád Karel Srba už byl jednou usvědčen z pokusu o přípravu atentátu na novinářku Sabinu Slonkovou. Takže chápu, nemá cenu dráždit hada bosou nohou, co kdyby se to tentokrát povedlo zorganizovat líp?

Tedy končím konstatováním, že zámeček je pěkný, smrdí z něj na sto honů peníze, které těžko budou poctivě vydělané, a můžeme jen doufat, že v blízké budoucnosti dostane důstojnější využití, než má momentálně.






Když už jsme byli na Hanspaulce, musel jsem zajet k bývalému Hostinci u Tyšerů, kterému místní neřekli jinak než Houtyš, a který byl větší část druhé poloviny minulého století nejdůležitějším místem české blues/rockové muziky. Sem chodili pokecat i zahrát muzikanti z Bluesberry (a pozdější odnože Krausberry), ale také třeba Ivan Hlas s Ondřejem Hejmou, kteří tu hrávali se svou kapelou Žízeň. Bohužel hospoda už je dávno zavřená a tuto slavnou epochu české rockové hudby připomíná jen bronzová pamětní deska.




Žádné komentáře: