My cyklisti jsme pořád nespokojení. Ostatně jako většina Čecháčků. Vadí nám, když prší, když fouká, když svítí sluníčko a je moc teplo, když nesvítí sluníčko a je moc zima... A tak vlastně ideální počasí pro cyklisty není skoro nikdy (a pokud, tak maximálně jednou nebo dvakrát za deset let, nebo možná třikrát?)
Dnes měla být odpoledne výheň, snažili jsme se proto větší část trasy odjet do oběda, což se podařilo. I se zastávkou na oběd v Želízech a druhou zastávkou na kafe v Mělníku jsme se domů vrátili ve 13:45 a vyhnuli jsme se tomu největšímu pařáku.
Zámek č. 69: Vidim
Vzdálenost od domova: 29,5 km
Skutečně ujetá vzdálenost: 60 km
GPS: N 50°27.99745', E 14°31.56312'
Zajímavostí zámku (kromě jména, které vypadá, že se chlubím kvalitou svého zraku, ale není tomu tak) je fakt, že se neví, kdy byl vlastně postaven. O většině zámků se dají dohledat podrobné prameny včetně konkrétního data výstavby resp. přestavby. Ve Vidimi není doloženo, kdo a kdy zámek postavil, Jisté je, že existoval v době, kdy zdejší obec vlastnili Swéerts-Sporckové, což bylo někdy ve druhé polovině 18. stooletí. Ale jestli ho postavili oni, nebo zdejší panství koupili už se zámkem, který tam třeba stál už 200 let, to se prostě neví. V každém případě byl pravděpodobně postaven v barokním slohu a pozdější přestavby a dostavby se tohoto slouhu držely, i když vzhledem k období už šlo spíše o pseudobaroko (významná dostavba proběhla r. 1898, kdy zámek patřil rodině podnikatele Grohmannů). Za komunismu sloužil zámek jako politická škola, dětská ozdravovna, a od r. 1952 jako domov pro seniory. Byl tak uchráněn toho nejhoršího osudu, který potkal mnoho jiných zámků, i když prý po pádu komunismu byl v dost žalostném stavu. Po roce 2014 proběhla rozsáhlá rekonstrukce a zámek (kde je i dnes domov pro seniory) vypadá velmi dobře, na rozdíl od parku, který by si zasloužil trochu lepší údržbu. Ale na to se už asi peněz nedostává.
Žádné komentáře:
Okomentovat